The PANIC ROOM Czech Company

Luxus nebo bezpečí…

Stačí se alespoň jednou podívat na televizní noviny nebo si přečíst na svém iPodu
nejaktuálnější zprávy. Násilí po celém světě bylo a vždy bude. Je jen na nás,
jak k tomu přistoupíme a jak docílíme toho, abychom se každý den nemuseli bát,
ba dokonce měli strach usnout.

Tento článek je mým zamyšlením a připomenutí toho, na co jsme možná zapomněli, nebo vytěsnili z naší mysli, ale pořád to tady je a nikdo z nás není vůči této hrozbě imunní. Nejsem žádný novinář, ani spisovatel, a tak můj styl psaní nebude stát asi za to, ale to, o čem budu psát, to je má celoživotní práce. Celý můj aktivní život je totiž spojen s armádou a bezpečností.

Viděl jsem hodně násilí, strachu, utrpení a beznaděje. Nepřeji nikomu, aby na vlastní oči viděl strach, bolest, utrpení svých nejbližších. Prožít bezmoc, beznaděj a nést si následky a výčitky po celý zbytek života je to nejhorší, co může člověka potkat.

Vraťme se ale k tomu, o čem má tento článek být. Setkávám se s různými reakcemi. Nejčastěji mne ale lidé říkají „Proč bych to měl mít doma. Co s tím jako budu dělat?“. Za posledních 70 let jsme si zvykli na relativní bezpečnost. Po roce 2009 se ale začaly sociální nůžky poměrně rychle rozevírat a paradoxně snižovat stavy policie. A proč? Stát totiž začal radikálně šetřit a omezovat své výdaje, což v důsledku znamená prodloužení dojezdových časů a tím vzniká větší prostor pro pachatele trestného činu.

Máme mít strach z migrantů?

V poslední době máme čím dál více strachu z radikálního islámu a jeho stoupenců, na klidu nepřidá rovněž příliv nelegálních migrantů z válkou rozvráceného světa a to nemyslím pouze muslimský svět.

To, že se v naší bezprostřední blízkosti v nedávné minulosti neválčilo, neznamená, že se to nedělo o kousek dál. Podívejme se například na Balkán, Ukrajinu, Gruzii, Čečensko, Afriku nebo do Asie. Náš svět se postupně globalizoval. A tak vyvstává otázka. Za jak dlouho se dostanete do Tunisu, Egyptu, Turecka nebo Ukrajinu? Není to tak daleko, že? A nyní si vezměte, že za několik hodin se sem lidé z těchto regionů dostanou také. A co hůř. Tito lidé žili dlouhou dobu ve světě, kde násilím řešili problémy. Viděli a možná také páchali hodně zla a nejlépe ví, že každý člověk ze strachu udělá cokoliv, jen aby nemusel trpět. A stejně tak nemusel vidět trpět své blízké.  Násilí, strach, utrpení je totiž ten nejlepší a nejpřesvědčivější nástroj k prosazení jakýchkoliv zájmů.

Míra brutality, její intenzita a strach Vás donutí k čemukoliv. Ke každému kroku. Možná si říkáte, proč by právě tyto kriminální a teroristické živly měla zajímat Česká republika. Vždyť středem zájmu je USA nebo Velká Británie. Tak proč by se zrovna taková malá zemička ve středu Evropy měla strachovat? Dle mého názoru hned z několika důvodů.

Pro obyčejné kriminálníky je zde zlatý důl

Podle posledních průzkumů tady máme 25 000 dolarových milionářů. Většina z nich nedbá na svou bezpečnost a zabezpečení jejich majetků je nedostačující. Navíc jak jsem již napsal, stavy policie jsou na nízké úrovni, a tak se zde rýsuje doslova zlatý důl pro různé, organizované kriminální skupiny.

Tyto skupiny jsou vysoce profesionální, vytrvalé a maximálně pečlivé. Objekt svého zájmu jsou schopni dlouhodobě sledovat. Následně vyhodnotí fakta a připraví dokonalý plán napadení. Při samotném útoku jsou veškeré výhody na jejich straně. Nemyslete si, že pokud máte k dispozici ochranku, jste z toho venku. Skupina s nimi počítá a je na ni připravená.

Jediné, co by je mohlo překvapit, je skrytý úkryt, o kterém ví pouze několik zasvěcených. A právě kvalitní a odolný úkryt Vám poskytne to, co v danou chvíli potřebujete ze všeho nejvíce a to je čas, čas na pomoc zvenčí. Může se stát, že mi nedáte za pravdu a říkáte si, vždyť já mám doma nejmodernější kamerové systémy, čidla a senzory. Bohužel ty Vás ale neochrání, pouze Vás upozorní na možné nebezpečí a zaznamenají samotný čin. Fyzicky Vás ale neochrání.

Podobné tomu je i v případě vlastnictví střelné zbraně. Mít doma zbraň je jedna věc, ale dokázat ji efektivně použít druhá a nesmírně těžká. A co Vaši nejbližší? Co žena a děti, ti mají také zbraň? Proti odraženým střelám se těžko brání a ne za každou stěnou se lze účinně schovat. V řadě případu může tak dojít na nejhorší. Může zemřít Vaše dítě nebo žena.

Mohlo by se stát, že uvidíte, jak Vašim nejbližším někdo ubližuje, aby Vás zlomil. A to kvůli jedné věci. Neměl jste se spolu se zbytkem rodiny kam účinně ukrýt a v bezpečí počkat na příjezd pomoci. V tu chvíli si budete přát jen jedno. Vrátit čas. Udělat něco jinak. Dal byste cokoliv. Bohužel čas vrátit nelze a Vy s tím budete muset žít až do konce života. Jsou to katastrofické scénáře, ale ne nereálné.

Není ve skutečnosti důležité, jak jste bohatý, ale co si o Vás myslí okolí a jak se prezentujete na veřejnosti. Nikdy nevíte, komu je ten dělník, který u Vás pracoval zavázaný, komu dluží a na koho má vazby. To samé může platit v případě uklízečky, chůvy, jiném zaměstnanci firmy nebo jen člověka, kterého častěji potkáváte

Nízká bezpečnostní opatření mohou lákat teroristy

V České republice nejsou tak přísná bezpečnostní opatření jako je tomu například v USA nebo ve Velké Británii. Větší bezpečnostní opatření, to je zpravidla daleko větší zásah do soukromí a na to není naše společnost v tuto dobu připravena.

Svět je globální, mediálně propojený. V reálném čase se tak o činu teroristů dozví kdokoliv na celém světě. Jako příklad mohu uvézt události ve Francii. Jak jsme se mohli přesvědčit z médií. Tito lidé nemají co ztratit a na útěku jsou schopní čehokoli.

Vědí, že s největší pravděpodobností zemřou a jejich jediným cílem je zabít co nejvíce lidí, než budou sami zabiti.

Luxus vs. bezpečnost…

V dnešní době si můžete koupit cokoliv, ale čas nikoliv. Je paradoxem, že lidem, kterých se toto týká, volí raději luxus před bezpečností. Jako by je jejich bezpečnost a bezpečnost svých blízkých vůbec nezajímala a nebyla pro ně prioritou. Upřímně. Nechápu, když mohou jet na měsíční dovolenou v hodnotě 500 000 Kč a výš, pořídit si nové auto za 4 000 000 Kč, mít dům za  20 000 000 Kč, tak proč nejsou schopni jednorázově investovat do bezpečnosti 1 500 000 Kč. Cena lidského života je daleko vyšší. A věřte, že budete žít i v daleko větším klidu. Událostí, kdy mohl Panic Room zachránit život je nespočet. Pro ukázku přikládám modelové případy:

Jisté je ale jedno. Ne každý trestný čin lze odhalit ve stádiu příprav, jako tomu bylo u druhého modelového příkladu. Podle mne bychom měli začít přistupovat k otázkám osobní bezpečnosti daleko zodpovědněji a měli bychom se sami na ní začít podílet. Policie není všemocná a na straně zločinců stojí moment překvapení, oni vybírají čas, místo a způsob útoku, disponují dokonalým plánem a co především, jsou motivováni a odhodláni. Neporadím Vám, co dělat v těchto situacích, pokud nastanou, ale co vím jistě je, že vše co pomůže minimalizovat šance útočníků je investice k nezaplacení. Existuje totiž obrana formou kvalitního úkrytu a systému včasného varování. Zločinci se sice dostanou do Vašeho domu, ale nebudou Vám moct ublížit a to je to nejdůležitější, o co nejen nám, ale jistě i Vám jde. Není přeci nic důležitějšího, nežli zdraví a životy Vás a Vašich nejbližších. A to je to, co se vyplatí chránit nejvíce!

Pokud jsem byl až moc tvrdý a přímý, upřímně se omlouvám. Bohužel i svět bezpečnosti je nekompromisní a zcela jasně daný. A je jen na nás připravit se i na ty nejhorší možné varianty. Lidský život je příliš drahý na to, abychom s ním plýtvali a chovali se k němu jako bychom ho vyhráli v loterii.

Panic Room nechci nikomu vnucovat, nechci tento článek brát vyloženě jako PR. Není mým cílem zbohatnout na úkor druhých lidí, ale rád bych pomohl. Stejně jako jsem pomáhal při práci v armádě, rád bych v tom pokračoval i nadále. Každé zachráněné zdraví nebo život je pro mne tou nejlepší odměnou.

Marcel Havlásek